top of page

Pískomil veverkoocasý

-Sekeetamys calurus

POPIS

 

Pískomil veverkoocasý je dle mého jeden z nejvíce fascinujících druhů pískomila už proto, že svým vzhledem vůbec nepřipomíná většinu pískomilů a už vůbec není podobný známemu "mongolákovi". S ostatními "bratranci" ho pojí jeho velké a pro pískomily typické oči. Jeho velkým odlišovacím nakem je krásný huňatý a štětkovitý ocas a i špičatější čumák. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o malou veverku, nebo plcha. 

Celý pískomil je zbarven do pískově hněda s výrazným, tmavým až čeným tickingem. Tento ticking může vyvolávat dojem skvrnitosti. Ocas je tmavší barvy. Chlupy na něm jsou hnědorezavé až černé barvy a od kořene ke špičce se jejich délka protahuje. Špička ocasu je většinou bílá. 

Spodní strana těla, tedy břicho a tlapky jsou bílé barvy. 

Jak už jsme zmínil, jedním z rozdílů mezi veverkoocasým a jinými pískomily je zašpičatělá hlava, na které jsou nápadné velké hmatavé vousky

 

PŮVOD A ROZŠÍŘENÍ

 

Tento druh pískomila má svůj původ a nejvíce je rozšířen ve východním Egyptě, Saudské Arabii, Jordánsko, Palestina a Izrael. Najdete ho na suchých a vyprahlých pustinách s nízkou keřovou vegetací. Teritorium samců může dosahovat rozlohy až 180m2, kdežto samicím postačí teritorium o rozloze 8m2

Jejich dobrou vlastností je šplh, proto je možné je nalézt v okolí balvanů, kde si hloubí nory. 

 

POTRAVA

 

Nejsou nějak zvlášť vybíravý, ostatně co jim v poušti zbývá. Jejich jídelníček se skládá ze všeho, co najdou. Ať to jsou kořínky, hlízy, semínka, zelené části rostlin, hmyz nebo jiní bezobratlí. Vítanou změnou jsou třeba zbytky mršin, kosti nebo kůra z keřů.

 

ROZMNOŽOVÁNÍ

 

Samice jsou březí v rozmezí 21-24 dní. Počet mláďat se může pohybovatmezi 2-9, ale ve volné přírodě se to spíš pohybuje mezi 3-4 mláďaty. Pohlavní dospělost je kolem 4 měsíců a mohou se dožít až 5 let. Je to zase individuální. S rizikem nemocí a dravců se nedožijí ani 7 měsíců!

 

ZAŘÍZENÍ TERÁRIA A CHOV DOMA

 

Vzhledem k tomu, že jsou to velmi pohybliví a aktivní živočichové, je třeba jim i terárium přizpůsobit tak, aby se nenudili a měli stále co na práci. Víše zmiňuji schopnost šplhání, proto by terárium mělo být nejen dosti široké, ale i dostatečnně vysoké (100x50x70). Podestýlka může být stejná jako u jiných pískomilů, tedy hobliny, Asan, nebo i písek pro pravidelné čistění. Ten však brzy nasákne moč a značně páchne. Proto je lepší mít písek v nádobě vedle. Do ubikace pak umístíme větve na šplhání a okus z ovocných stromů, kameny, ruličky na hryzání. To se nijak neliší od jiných pískomilů. Stejné to je i s krmením. Klasická směs pro hlodavce je vyhovující. 

Osvědčený je chov v párech, ať už jednopohlavných, nebo oboupohlavných. Jsou to krotká zvířata proto je snadnější seznamovaní s jinými jedinci téhož druhu. Je možné sestavit i vícehlavé skupinky.

 

 

 

 

 

 

bottom of page